Prezidentka České marketingové společnosti.
Zkuste stručně popsat, jak se vyvíjela vaše kariéra a jak dlouho v oboru pracujete?
Velmi dlouho, i když s přerušením v době kdy „trh“ neexistoval. Hlavně v oblasti výzkumu trhu, analýzy image a psychologické analýzy účinnosti jednotlivých forem marketingové komunikace. Po roce 1990 „na volné noze“, potom založení s.r.o , poté akciové společnosti Marktest, kromě toho přednášky na různých vysokých školách a publikační činnost…
Co považujete za svůj největší profesní úspěch?
Že jsem dokázala odejít a ukončit činnost společnosti v době jejího největšího rozmachu a úspěchů a věnovat se profesně tomu, co mě baví a v čem vidím smysl…
Na jaké projekty či klienty nejraději vzpomínáte (2-3 příklady)?
Asi každý vzpomínáme na to „poprve“, tedy v tomto případě na první klienty. Bylo jich více, ale utkvělo mi v paměti testování názvu a etiket na Dobrou vodu v době, kdy na trhu balená voda v pet lahvích vůbec nebyla a nikdo si neuměl představit, že bude za vodu platit. Ostatně etikety, které jsme vybrali, zůstali Dobré vodě ještě řadu let …a my jsme se naučili za vodu platit.
Co byste doporučili mladým marketérům a pracovníkům PR na začátku jejich kariéry?
To co všem ostatním. Sebevědomí jim většinou nechybí, takže i trochu pokory a radosti z poznání – i když to nepřináší okamžitý zisk.
Máte pro letošní rok nějaký pracovní cíl? Jaký?
Několik. Dovést ke zdárnému začátku i konci soutěž České marketingové společnosti Marketér roku, nad kterou opět převzal záštitu Philip Kotler. Dále připravit k druhému vydání knížku Psychologie spotřebitele „v novém hávu a s novými spoluautory“, pokračovat ve všem co jsem začala a hledat si stále nové cíle…
Jaká je Vaše nejoblíbenější reklama a proč?
Na to raději neodpovím.
Pokud by kolegy z oboru zajímalo o Vás něco bližšího, najdou Vás někde na blogu či některé sociální síti?
To určitě ne, znám lepší způsob jak trávit svůj čas. Pokud to bude někdo s kým se chci setkat i já, pak dám přednost vinnému šenku a setkání při sklence dobrého bílého vína.
. . . . . . . . . . . . .